Život je jako žebřík do kurníku: Krátkej a posranej

Březen 2010


Vepřové maso (99/103)

31. března 2010 v 0:30 Kuchařka
99. Galja

450g vepřového masa (nejlépe bůčku), 60g sádla, 2 cibule, sůl, 300g fazolek, 6 zelených paprik, 250g rajčat.

Maso nakrájíme a dusíme 1/2 až 3/4 hodiny na zpěněné cibuli nejdříve ve vlastní šťávě, později trochu podlijeme. Přidáme fazolky překrojené na polovinu a na hrubší proužky nakrájené papriky. Dusíme opět asi 1/2 hodiny a nakonec přidáme na čtvrtky nakrájená rajčata, dusíme asi 1/4 hodiny. Vidličkou občas opatrně promícháme, aby se zelenina příliš nerozdrtila. Podáváme s brambory nebo knedlíkem, jídlo chutná i se špagetami.



Všichni jsme zažili špatný rande, ale tohle je něco...

29. března 2010 v 2:34 Ze života jiných

Jay Leno šel mezi diváky, aby vyhledal, jakou nejtrapnější první
schůzku zažila žena. Vítězkyně popsala svůj zážitek. A nikdo se neptal, proč si Cenu zasloužila! Řekla, že to bylo uprostřed zimy...Sněžilo a bylo pěkně zima... a kluk ji vzal na lyžování do hor. Byl to denní výlet (ne přes noc). Neznali se, koneckonců, a ještě se nikdy nepotkali. Byla to trochu zábava, ale nic se celkem nedělo až do chvíle,kdy se pozdě odpoledne vydali na cestu domů.Sjížděli autem z kopců, když si postupně začala uvědomovat, že si neměla dávat to extra kafe. Byli asi hodinu daleko od nejbližšího záchodu a v úplné pustině! Společník ji navrhoval, ať to zkusí vydržet, což na chvíli fungovalo. Naneštěstí, kvůli těžkému sněhu a následné pomalé jízdě se dostala do bodu, kdy už se nedalo - a buď ke krajnici, nebo na Sedačku jeho auta.Zastavili a
ona se rychle odplížila za auto, strhla si kalhoty A začala.V hlubokém sněhu se jí špatně držela rovnováha, tak se opřela Půlkou zadku o nárazník, aby sebou nepraštila. Společník stál na druhé straně auta a dával pozor na silnici, a byl to opravdový gentleman a ani ho nenapadlo se juknout. Jediné, na co myslela,byla ta úleva v této poněkud ostudné situaci. Nicméně, hned jak skončila, začala si být vědoma jiného pocitu. Jak se ohnula, aby si natáhla kalhoty, zjistila, že je pevně přilepena k tomu nárazníku. Myšlenky na jazyk přilepený k hůlkám jí vstoupily do hlavy, jak se pokoušela oddělit svou kůži od ledového kovu.RychIe začínalo být jasné, že díky extrémní zimě má na krku úplně nový problém.Zděšena trapností situace a přesto si vědoma i humornosti té chvíle,odpověděla na otázku společníka, "proč jí to tak dlouho trvá", že jí opravdu umrzla jedna půlka a že potřebuje trochu pomoci! Jak obcházel auto, tak se pokoušela zakrýt svetrem a
jak se tak dívala úpěnlivě do jeho očí, on se začal hrozně smát. Ona se také začala hihňat a když se konečně uklidnili, začli to dilema řešit. Zřejmě čelili, i v této hysterické situaci, opravdovému problému. Oba souhlasili, že potřebují něco horkého, aby osvobodili její chladnoucí pozadí ze
zajetí ledového kovu! Mluvíc o tom,co ji původně dostalo do tohoto problému, pochopili,že tímto způsobem jej také musí řešit. Takže, jak se dívala odvráceným směrem, její nový nápadník ji na prvním rande odčůral půlku zadku od nárazníku. A jak jejich první rande skončilo? Stal se jejím manželem a seděl vedle ní na Tonight show..


Vepřové maso (98/103)

28. března 2010 v 0:29 Kuchařka
98. Šavle sv. Celestýna

600-700g vepřové kýty, 2-3 stroužky česneku, pepř, sůl, 5 lžic oleje, 250g čabajky, 2 cibule, 100g slaniny.

Maso nakrájíme na kousky ke grilování, opepříme, potřeme česnekem utřeným se solí, naskládáme do kameninové nádoby, polijeme olejem a asi 6 hodin marinujeme v chladu a občas promícháme. Čabajku nebo klobásu uvaříme, nakrájíme na kolečka, cibuli také nakrájíme na silnejší kolečka. Na jehlice napichujeme střídavě maso, čabajku, cibuli a slaninu agrilujeme. Jako přílohu podáváme bramborák.


Ve vlaku

27. března 2010 v 1:35 Vtipy
Jede chlapeček vlakem a naproti sedí pán, ten chlapeček si zpívá "Hej pane dižjokej nečumte na hokej, hraje tam kanada chlapi jsou hovada"… ten pán mu říká "Chlapče to se neříká, ještě jednou tak uvidíš". A chlapeček zase začne "Hej pane dižjokej nečumte na hokej, hraje tam kanada chlapi jsou hovada". Pán říká "ještě jednou, tak ti ten kufr vyhodím z okna". Chlapeček se nedá a znovu spustí "hej pane dižjokej nečumte na hokej, hraje tam kanada chlapi jsou hovada." Pan se naštve a vyhodí chlapečkovi kufr z okna. A chlapeček na to "hej pane vy ste vůl, ten kufr nebyl můj, bylo to cikána ten stojí za váma."

54.Týden

26. března 2010 v 1:39 Ruda Pivrnec upozorňuje
"Odprdni to do nového roku s čistou hlavou!"



Vepřové maso (97/103)

25. března 2010 v 0:29 Kuchařka
97. Rožeň Viléma Tella

700g vepřové kýty, karotku, 1/2 petržele, kousek celeru, 5 zrnek pepře, 3 hřebíčky, bobkový list, 5 lžic oleje, 100g cukru, sůl, 5 menších jablek, sterilovaný celer, nakládané houby a kapie na oblohu.

Maso nakrájíme na čtverečky, karotku, petržel a celer na malé kousky a dáme střídavě do kameninové nádoby. Přidáme pepř, hřebíček, bobkový list, zalijeme olejem a necháme 6 hodin proležet. Pak maso napichujeme na jehlice agrilujeme. Cukr rozehřejeme s trochou vody, až vznikne karamel, namáčíme v něm jablka, až jim praskne slupka. Na každou porci napíchneme po jednom.


53. týden

24. března 2010 v 0:38 Ruda Pivrnec upozorňuje
"Kdo má pravou šišku na vánočním stromečku, sklidí aspoň kýbl bobečků!"

Varování všem: návštěvníkům Vrchlabí...

24. března 2010 v 0:33 | Neznámý |  Satira/kritika
Jednomu pánovi jsem slíbil, že o něm napíšu.
Smál se mi do očí a asi mi nevěřil. No, chleba sice levnější nebude, ale svůj slib plním...
Nedávno jsem s rodinkou navštívil město Vrchlabí. V Krkonošském muzeu se nám celkem líbilo, audiovizuální program o Krkonoších byl zajímavý a dojmy veskrze pozitivní. Všechno dobré však jednou končí...
Dostali jsme hlad. Jedna z průvodkyň muzea nás nasměrovala do Zámecké ulice č.2, kde se nachází restaurace ,,Zámecká konírna".
Chyba!!! Prý tam nevaří snad zle, ale někdy to tam prý ,,trochu" déle trvá...
No, říkal jsem si, že už jsem v životě čekal na ledacos, tak nějakou tu "chvilku" na kus žvance ještě vydržím.
No jo, ale ona je chvilka a chvilka...
Je 13.40 h a my usedáme ke stolu na předzahrádce restaurace Zámecká konírna.
Je 13.45 h a pán sedící o jeden stůl za námi odmítá platit za přílohu na svém talíři. Má květák ala mozeček s vařenými brambory. Právě brambory se prý nedají jíst, jsou prý studené a uvařené nejméně před dvěma dny...
Brambory jsem nechutnal a pomyslel jsem si, že je třeba pán trochu rozmazlený. Asi nebyl... Je 13.50 h a konečně k nám přichází servírka. Objednávám si pivo, žena malé pivo a pro naše dítě džus. Přijímáme jídelní lístky.Je 14.05 h a dostáváme své pití a objednáváme si jídlo. Pro dítě ,,hotovku" hovězí na česneku s bramborovým knedlíkem a špenátem. My se ženou si pbjednává- me ,,minutky". Zapamatujte si prosím čas objednávky jídla...
Je 15. 10 h a já chápu, že něco není v pořádku. Náš potomek už skučí hlady. Jeho ,,hotovka" ještě nejspíš běhá v plné síle života někde na pastvě a špenát roste vesele na poli. K vedlejšímu
stolu přichází servírka a mně dochází trpělivost.
"Slečno, umíte utíkat?"
,,Proč?!" udivený pohled servírky.
"Proč? Protože je to právě 65 minut, co jsme si objednali jídlo. Pro mé dítě dokonce ,,hotovku" z denního menu. To proto, protože má z nás největší hlad. Jestli tady naše jídlo nebude do pěti minut, tak odcházíme a to pití budeme brát jako pozornost vašeho podniku a odškodné
za to, že jsme u vás ztratili zbytečně víc než hodinu života. Můžete si potom za námi s účtem běžet. Proto se ptám, jestli umíte utíkat..." Neřekla ani ,,popel" a zmizela uvnitř restaurace.
Během minuty se na zahrádku vyřítil nějaký muž. Měl na sobě oranžovou košili, postavu a výraz hodně nasraného tanku a prořítil se zahrádkou až k jejímu poslednímu stolu. Později jsem podle toho, jak ho jedna ze servírek oslovila zjistil, že se jmenuje Zeman. Věděl jsem přesně, že ,,jde" po mně a jen jsem s pobavením sledoval, co se bude dít. Pán sedící u stolu, u kterého se pan Zeman zastavil ukázal rukou směrem k nám a řekl -
,,...to támhle pán si stěžoval...".
Pan Zeman zařadil zpátečku, přidal plyn a přidusal k našemu stolu.
"Panééé", zaburácel na mě ze své široké výšky v domnění, že si před jeho váhou přicvrknu do gatí.
"Co si to tady U NÁS dovolujete?! My jme pane solidní podnik a dneska tady máme mimořádnou situaci! Máme plno a hosti všechno snědli! Musíte čekat a ne že tady budete sprostej!"
"Kde?", zeptal jsem se ho klidně a nějak jsem ho asi svou otázkou vykolejil.
"Hýk. Co jako - KDE???"
"Ptám se, kde máte tu ,,mimořádnou situaci"? Kde máte ty hosty,
co vás vyjedli? Jsme tady víc než hodinu a za celou dobu jsem napočítal přesně patnáct hostů, včetně třech dětí."
Na to pán, který vystupoval v pozici autority podniku odpovědět nedokázal. Místo toho začal zase vyprávět cosi o ,, solidnosti" jeho podniku a o mém sprosťáctví. Tak jsem ho ubezpečil, že jsem dosud neřekl jediné sprosté slovo.
"No to je jedno!" zaburácel pan Zeman.
,,Vy si tady nemáte co stěžovat a koukejte sedět a čekat jako všichni ostatní...!"
Tak to byla ta poslední kapka, kterou jsem potřeboval. Zvedl jsem se, vzal jsem do ruky baťůžek a zavelel jsem rodině odchod. Nestačil jsem udělat ani dva kroky od stolu a pán chytil můj batůžek.
"Zaplaťte pití panéé!" vypískl.
"Zaplatím servírce, s váma už se bavit nebudu vy ,,solidní podniku". A okamžitě pusťte můj batoh!"
,,Nepustím, zaplaťte!"
"Řekl jsem, že to pití zaplatím, ale okamžitě pusťte ten batoh!"
V té chvíli k nám přišel nějaký chlápek, co celé dění sledoval z ulice, hned vedle zahrádky.
"Když jsem tady byl minule pane vedoucí, tak jsem musel čekat dvacetpět minut jen na to, než si mě někdo všimne a přinese mně jídelní lístek!"
Od vedlejšího stolu se ozval další pán
,, Ten pán má pravdu! Sedí tady opravdu celou věčnost a jídlo nikde!"
Pan Zeman však můj batoh nepustil. Začínal jsem toho mít akorát tak dost.
Moje žena, která mě zná a ví, že hladovej a nasranej Kroupa je ďábelská kombinace, pomalu odsunula naše dítě stranou dění. Sama připravila bokem, aby mohla zachytit batoh, o kterém byla přesvědčená, že v příštích vteřinách poletí přesně na druhou stranu, než poletí pan vedoucí". Skutečně jsem složil prsty pravé ruky tak, abych měl zpevněnou malíkovou hranu a napřáhl jsem se. Víc nebylo naštěstí třeba a pan Zeman asi pochopil, že myslím vážně, že nemá sahat na můj majetek a to tím spíš, když jsem mu řekl, že pití zaplatím. Dostal rozum a konečně vypískl
,,Přineste mu ten účet a vyhoďte ty lidi, ať mi tady nedělají ostudu..."
"Pane vedoucí, jste něco jako vedoucí že ano."
Pán ,,solidní podnik" se ke mně otočil ze dveří, odkud dirigoval servírku k větší snaze, spočítat náš účet na dvě piva a jedendžus.
"Pane vedoucí, jsem bloggerem na portále iDnes. Dokonce VIP bloggerem a ujišťuju vás, že ten portál a já na něm, máme docela slušnou čtenost. A víte co udělám? Já tam o vás a o vašem ,,solidním podniku" napíšu. Jestli tady někdo dělá ostudu, tak jste to vy a váš podnik, který si hraje na ,,zámeckou konírnu"."
"Cha chá, vy jste tak nějaký pisálek! Vy jste rád, když se podepíšete vy hladová maškaro! Hlady vám lítají sliny až ke mně, ale u MĚ se teda nenajíte! U mě NE!" Řekl pan Zeman, zřejmě tedy vedoucí restaurace Zámecká konírna v Zámecké ulici č.2 ve Vrchlabí a raději rychle zmizel kdesi v hlubinách restaurace.
Ten den jsme obědo - večeřeli (vzhledem k pokročilému odpolednímu času) tak, že jsme si u řezníka koupili párky a housky. Už jsme totiž neměli chuť a náladu jít se někam doprošovat za své peníze toho, aby se k nám choval někdo tak, jak se v civilizované společnosti střední Evropy sluší. Aby nás obsloužil a pohostil. To je mé varováni všem, co by dostali chuť zajít do Zámecké konírny v Zámecké ulici č.2 ve Vrchlabí. Vstup jen na vlastní nebezpečí a pokud nechcete ztrácet čas a nervy, tak se tomuto podniku zdaleka vyhněte. Slíbil jsem, že o této události napíšu a svůj slib plním pane vedoucí"...

Muž v obchodě

23. března 2010 v 1:32 Vtipy
Muž potřebuje pomoc v obchodě a ptá se asistentky, kde najde tampóny. Vysvětlí mu, kde jsou a muž pro ně jde. Potom přijde k pokladně s košíkem plným vaty a balíkem šňůrek. Prodavačka se na něj překvapeně podívá a ptá se, jestli nenašel tampóny. Muž jen odpoví :
"Poslal jsem manželku koupit balíček cigaret a ona mi koupila tabák a papírky se slovy, že je to O MNOHO LACINĚJŠÍ. Tak jsem si řekl, když musím ubalit já, ať si ubalí i ona."

Máterádi ryby?

22. března 2010 v 2:31 Satira/kritika
Pangasius je chuťově celkem dobrá ryba, jen je potřeba brát na zřetel v jakých podmínkách chov probíhá; jako každá sumcovitá ryba trpí tzv. kožovcem, kožním parazitem, který způsobuje v prvním roce velké ztráty, proto se v odchovném prostředí přistupuje ke koupelím v malachitové zeleni, která je silně karcinogenní. Do některých evropských zemí je zákaz dovozu z těchto chovů, tak se to řeší přes třetí země. Každý by měl toto riziko zvážit.

52. týden

22. března 2010 v 0:38 Ruda Pivrnec upozorňuje
"Ufikneš-li v lese stromek pilou - pro jistotu pusť mu ještě žilou!"

Vepřové maso (96/103)

22. března 2010 v 0:28 Kuchařka
96. Paprikový kotlík

400g ramínka, 2 cibule, 2 stroužky česneku, 50g oleje, 1/2 lžíce hladké mouky, masox na podlévání, sůl, pepř, 2 feferonky, červenou a zelenou papriku, cayennský pepř, lžíci kuliček zeleného pepře.

Maso nakrájíme na proužky a na oleji opečeme s cibulí nakrájenou na tenká kolečka, přidáme česnek nakrájený na tenké plátky. Zaprášíme moukou a společně opečeme. Přilijeme masox a dusíme za stálého podlévání doměkka. Přidáme nakrájené papriky, feferonky, špetku cayennského pepře, zelený pepř a podusíme. Osolíme a opepříme dle chuti. Podáváme s dušenou rýží.


Kvěrtinový horoskop 21. - 31. 3.

21. března 2010 v 0:32 Horoskopy
Petrklíč
21. - 31. 3.
Obratný a šarmantní člověk, který ostatní přitahuje. Bývá zajímavý a nevšední na první pohled. Většinou se dokáže prosadit v souladu s časem, protože je pracovitý a ví, co chce. Ostatní mu rádi pomáhají a podporují jej. V oblasti lásky mívá štěstí, ale je velmi vybíravý a také nestálý. Nemívá v ničem nedostatek a život bere jako výzvu.


Lžíce

20. března 2010 v 1:30 Vtipy

51. týden

20. března 2010 v 0:38 Ruda Pivrnec upozorňuje
"Kdo smrdí penězma, je mu karta na prd!"